„Nápor cukru nás a naše děti ovlivňuje víc, než si uvědomujeme.“

Rozhovor s Viktorií Tománkovou, analytickou chemičkou a autorkou projektu Pidižrouti, o složení cukrovinek pro děti, jejichž darování je v mnoha rodinách spojeno právě s Mikulášem a Vánocemi

Čas adventu je spojený i se slavením svátku sv. Mikuláše. V mnoha rodinách děti dostanou od Mikuláše pytlík sladkostí, dost často i několik, když se do obdarovávání zapojí i babičky a jiní členové rodiny. Na to vesele navazují Vánoce, kdy zase útočí různé čokoládové figurky na stromečku a hromady cukroví.

My jako mámy často tušíme, že přemíra sladkostí našim dětem škodí. Narážíme ale na starší generaci, kdy slyšíme: „Ale prosím tě, jen mu trochu těch sladkostí dej, ať z toho taky něco má! To mu k Mikuláši nedáš kousek čokolády?!“ A nám v tu chvíli dochází racionální argumenty…

Viktoria Tománková je další zajímavá žena, kterou jsem za poslední půlrok potkala „na Síti“. Viktoria se dlouhodobě věnuje výživě malých dětí a její pohled je jedinečný právě v tom, že se na potraviny dívá z pohledu svého povolání – z pohledu analytické chemičky. Jídlo tedy rozebírá až na jednotlivé položky a zajímá jí, jak která látka působí na naše zdraví a hlavně na zdraví našich dětí.

 

Viki, co si myslíš o darování čokolády kolem Mikuláše a Vánoc?

Podle mě je chyba už v tom, že advent a Vánoce bereme jako čas sladkostí. Dříve to bylo něco jiného, když čokoláda byla vzácnost. Dnes na nás – a hlavně na naše děti – útočí čokoládoví Mikulášové, andělé, sněhuláci, čerti na každém kroku…

Ve své podstatě proti čokoládě jako takové nic nemám. Ovšem tím myslím kvalitní, nejlépe hořké čokoládě z kvalitních kakaových bobů, slazenou kvalitním sladidlem. Možná to někdo neví, ale kakao jako takové se řadí k superpotravinám, obsahuje totiž asi 300 identifikovaných látek a je to tedy potravina s obsahem mnoha živin, které mohou být člověku velmi prospěšné. Kakao například obsahuje větší množství antioxidantů, než zelený čaj.

Co bys řekla, že je nejhorší v tom náporu sladkostí před Vánoci ve formě čokoládových figurek?

Především jde o kvalitu. Převážná většina nabízených čokoládových figurek, bohužel, s kvalitní čokoládou moc společného nemá. Abychom z čokolády měli nějaký prospěch, měla by obsahovat v nejlepším případě i 70% kakaa a kvalitní sladidlo a neobsahovat žádné přidané látky.

Pojďme ke složení čokolád, čokoládových figurek, perníčků, vykukujících na nás v obchodě teď na každém kroku…

Kvůli tomuto našemu rozhovoru jsem koupila čokoládový zvoneček, jeho složení je cukr, kakaové máslo, plnotučné sušené mléko, kakaová hmota a emulgátory: sójový lecitin, E476 a vanilkový extrakt.  Ve 100g této čokolády je 58,9g cukru. Zvoneček má 20g, z toho je tedy 11g cukru. To vychází na dvě a kousek kostky cukru.

Ještě jsem koupila čoko Mikuláše (neplněná figurka s kakaovo-mléčnou příchutí). Ten obsahuje cukr, rostlinný tuk (palmový plně ztužený), sušenou syrovátka, kakao v prášku se sníženým obsahem tuku (4.8%), emulgátory: sojový lecitin, E476, E492 a aroma. Ve 100g tohoto výrobku je 60g cukru. Mikuláš má 60g, tedy 36g z něho je cukr. To je sedm kostek cukru a ještě kousek k tomu!

Kromě alarmujícího množství cukru v jednom takovém výrobku bych se ještě ráda zastavila u tří látek, které se v čokoládě pro děti objevují:

[box background=#fced8d]

♥ E476  (=Polyglycerolpolyricinoleát) emulgátor živočišného původu, skóre škodlivosti 3. Některé testy údajně potvrdily, že může mít negativní vedlejší účinky, například vyvolat střevní potíže nebo alergii. Jiné testy však žádné jeho negativní vlivy neprokázaly.

E492 (=tristearát sobitolu) skóre škodlivosti 1. Podle portálu fer-potravina látka nevykazuje žádné škodlivé účinky až na to, že může ovlivňovat vstřebávání látek rozpustných v tucích. Tato látka je třeba v USA úplně zakázaná

Sojový lecitin: obecně lecitin (=fosfatidylcholin) je látka neškodná a je obsažena běžně v potravinách, hodně je obsažena například ve vaječném žloutku a v buňkách semen rostlin. Otázkou (alespoň pro mě osobně) zůstává, jestli mi nevadí sójový lecitin, který je evidentně získáván ze sóji. Sója je dnes asi nejvíce geneticky modifikovanou potravinou, některé zdroje udávají, že dnes je až 70% veškeré sóji určené pro naši spotřebu geneticky modifikováno.

[/box]

Co jsou podle tebe hlavní negativa, když takové potraviny dáme dětem?

V první řadě jsou to nekvalitní i zdraví škodlivé tuky, především plně ztužený palmový tuk. Pokud ho čokolády nebo perníčky obsahují, je lepší se jim vyhnout. Dnes je již na trhu dost produktů od výrobců, kteří se palmovému tuku (natož ztuženému) vyhýbají. O palmovém tuku je toho již napsáno opravdu hodně, tak jen ve zkratce uvedu, že kromě ekologického hlediska je hlavním problémem palmového tuku nevhodný poměr omega-3 a omega-6 mastných kyselin. To v praxi znamená, že při konzumaci palmového tuku ve větší míře může tento tuk přispívat k zánětlivým onemocněním. Není tajemstvím, že i EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin) již vydala prohlášení ohledně karcinogenních látek vyskytujících se v palmovém oleji.

V dnešní době jsou děti palmovým olejem „bombardovány“ již od nejútlejšího věku. Palmový olej je přidáván také do umělého kojeneckého mléka, kde se s ním děti mohou setkat nejdříve. Podle úřadu EFSA jsou tak kojenci vystaveni při konzumaci kojenecké výživy hladině nežádoucích látek, která až desetinásobně překračuje přijatelnou úroveň. Poté ho najdeme téměř ve všech dětských sušenkách, piškotech, kaších, poté v různých cukrovinkách, čokoládách, zmrzlině, najdeme ho i v lentilkách či rozinkách…je prostě téměř všude.

Problém ve ztužených tucích tkví především v tom, že obsahují transmastné kyseliny, které prokazatelně zvyšují hladinu cholesterolu a zvyšují poměrně riziko kardiovaskulárních onemocnění. Transmastné kyseliny vznikají právě při ztužování tuků.

Další látkou, o které se v souvislosti s dětskými cukrovinkami stále mluví, je cukr…

Ano, je to obrovské množství cukru. Když si spočtete množství cukru v jednotlivých figurkách, dostanete se někdy na hodnoty až 7 i více kostek cukru v jedné figurce čokoládového Mikuláše.

Problém není pouze to, že cukr je návykový a čím víc ho dítě bude jíst, tím víc na něj bude mít chuť. Ale také to, že důsledkem konzumace těchto potravin je rozkolísaná hladina cukru v těle, rychlé kolísání hladiny inzulinu, únava a tím také po krátké době opět velká chuť na sladké. Je to začarovaný kruh, ze kterého čerpají výrobci těchto cukrovinek.

Přemíra cukru u dětí ale nemá vliv pouze na to, jestli budou tloustnout, ale také bylo zjištěno, že velké množství cukru přispívá ke ztukovatění jater (to je přímo spojeno s inzulinovou resistencí). Při opravdu velkém zatížení pak ztukovatění jater může vést až k akutnímu selhání jater. To samozřejmě nenastane po třech snědených Mikuláších, je to dlouhodobá záležitost několika let soustavného přejídání se sladkým.

Další věcí pak je vliv zkonzumovaného cukru na střevní mikroflóru a tím i imunitu dětí. Ono se to nezdá, ale dnešní nápor cukru nás ovlivňuje více, než si uvědomujeme…

Jak to řešit, nedávat dětem sladkosti vůbec, nebo tomu věnovat tu energii a vybírat?

Netvrdím, že když dítě sní jednoho čokoládového čerta, tak hned bude mít nějaké problémy. Ty ale mohou nastat, jakmile se mu to zalíbí natolik, že těch figurek sní denně několik a v přejídání a konzumací sladkostí bude pokračovat ve velké míře i dále. Pak už si může opravdu zadělat na zdravotní problémy.

A co ty přidané látky, zmiňovaná éčka, co bys řekla k nim?

Přítomné přidané látky, aromata, emulgátory, nejsou vedeny jako zdraví příliš závadné. Jde ale o průmyslově vyráběné látky, které s kvalitní čokoládou nemají nic společného.

Celá myšlenka Adventu spolu je v prožívání adventu v rodinném kruhu, kdy se aktivně snažíme v našich rodinách nahrazovat hromadu sladkostí smysluplným časem, věnovaným našim dětem. Co si myslíš o adventních kalendářích?

Já myslím, že adventní kalendář má být o tom, že se dítě každý den něčím potěší a odpočítává si dny, které zbývají do toho svátečního Štědrého dne. Proč by teda adventní kalendář musel obsahovat jen sladkosti? Pro syna jsem vytvořila adventní kalendář, který obsahuje sušené ovoce, které má rád (mango, fíky…) nebo figurky na hraní (včelku Máju a Vilíka třeba), jiné dny kousek kvalitní hořké čokolády a také oříšky. Velmi se mi líbí nápad, kdy je adventní kalendář poskládán z pohádek, které si pak dotyčná maminka s dítětem spolu přečtou. Nevidím důvod, proč by dítě každý den muselo mlsat, radost přece udělá i jiný malý dárek. A já vím, že největší radost můj syn bude mít, když si ten „dárek“ rozbalím s ním a budu si s ním hrát.

Blíží se Mikuláš a advent. Lze vůbec sehnat čokoládu, která neobsahuje přidané látky, nebo alespoň neobsahuje ztužené tuky?

Ano, dá. Jen je třeba číst složení. Mnoho výrobců již dnes palmový tuk nepoužívá a lze tak najít i čokoládky trošku kvalitnějšího složení. Najdete je třeba v obchodních řetězcích LIDL.  A to například výrobky Favorina (ty jsou dokonce faitraide). Pokud byste svým dětem chtěli dopřát opravdu kvalitní čokoládu a Mikuláše, rozhodně se podívejte na Mikulášskou a Vánoční nabídku Čokoládovny Troubelice. Objevila jsem, že zde můžete dokonce koupit i čokoládová kolečka do adventního kalendáře, čokoládu s obrázkem čerta nebo adventní kalendář s opravdu kvalitní čokoládou.

Pokud dětem dáte tuto čokoládu, rozhodně si nemusíte nic vyčítat. Jde o velmi kvalitní čokoládu slazenou panelou (sušenou třtinovou šťávou, která má proti cukru mnohá pozitiva). Napsala jsem o tom na svůj blog článek. Nicméně i tak samozřejmě platí, že nic se nemá přehánět a to, že je čokoláda slazena panelou a je kvalitní neznamená, že je dobré to s ní přehánět.

Nicméně já myslím, že kdy už občas mlsat, tak alespoň kvalitní čokoládu.


Na závěr tě poprosím o nějaké doporučení, jak o problematice sladkostí komunikovat se starší generací. Jak sdělit babičkám, že si nepřejeme, aby naše děti zásobovaly množstvím nekvalitní čokolády?

To je těžká otázka na kterou se ptá hodně maminek. Já jsem to vyřešila tak, že jsem svojí mamince rovnou řekla, že Jeník spíš ocení mandarinku (což je pravda) a že pokud mu bude dávat něco k Mikuláši, ať se nezlobí, ale ať vybírá něco podle mých instrukcí a že největší radost mu udělá malou hračkou.

Ono je to pro babičky těžké, mnohdy chtějí pro vnoučata to nejlepší, ale v dnešním světě plném komerce se prostě ztrácejí. Také jsem se s tím setkala a článek na toto téma si přečetlo hodně babiček. Možná by nebylo od věci jim ho přečíst, aby pochopily fakt, že dnes již výrobcům sladkostí mnohdy nejde o zdraví dětí ale o to, aby prostě vydělali.

Myslím, že hlavní je číst složení kupovaných výrobků a nekupovat ty, které obsahují ztužené tuky, palmový tuk, nejlépe ty bez glukózového či invertního sirupu a podobně.

Děkuji moc za cenné informace a přeji tobě i tvé rodině krásný advent!

3 thoughts on “„Nápor cukru nás a naše děti ovlivňuje víc, než si uvědomujeme.“

  1. Pěkně napsáno…..
    O složení sladkostí pro děti se píše hodně, ale o tom, jaké “dobroty” dávají výrobci do léků a různých vitamínových a jiných výrobků pro děti se nikde nepíše….najít nějaký bez sorbitolu je práce na hodiny, potom si jej objednám a zjistím, že je tam sorbitol na obalu uveden, přitom na e-shopu lékárny v uvedeném příbalovém letáku není!!!!
    Zabývá se tím vůbec někdo?

    Sorbitol je pravděpodobně bezpečná látka. Není však příliš vhodný pro malé děti nebo ve větších dávkách; může totiž způsobovat podráždění žaludku, střevní potíže, nadýmaní nebo plynatost. Z velké části je sorbitol metabolizován, zbytek se prozkládá fermentací v tlustém střevě, kde může vyvolat zmiňované střevní obtíže. U citlivých osob může působit jako projímadlo. Nežádoucí reakce se obvykle objevují po požití dávky větší než 25-30 mg. Může také pozměnit absorbci některých léků, které se tak stanou méně účinné nebo naopak více toxické
    Zdroj
    http://endokrinologie-obezitologie.cz/cs/clanky/nutricni-terapie/umela-sladidla-ano-ci-ne/

  2. Děkuji za super přínosný článek,který na mě vykouknul už po vánocích. Když už čokolády,tak sáhnu právě po Favorině z Lidlu,jsem ráda,že se řadí mezi kvalitní. Více takových článků! Dala jsem přečíst i babičce 🙂

  3. Dobrý den, děkuji. A též děkuji za Vaši reakci. Máte pravdu a nejste první, kdo takto upozorňuje na přidané látky ve výrobcích – vitamínech apod. pro děti. Ať již je to sorbitol, jak píšete, tak například azobarviva. Moc děkuji za “nakopnutí” a připomenutí tématu, o kterém jsem chtěla napsat již před půl rokem, pustím se do toho!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *